Petice: je na čase, aby nám obuvnické firmy řekly, kde šijí naše boty

Autor Gabriela Štěpánková
16
Kvě
2017

Špatné bezpečnostní standardy, nízké mzdy a nefunkčnost odborů. To jsou hlavní problémy, kterým musí čelit lidé, kteří pro nás zejména v Asii šijí naše boty. Běžný spotřebitel však nemá šanci se o podmínkách výroby cokoliv dozvědět. Nezjistí totiž ani to, kde přesně byly jeho boty vyrobeny, neboť firmy nemají povinnost tyto údaje zveřejňovat. Proto byla v 15 evropských zemích, včetně České republiky, tento týden zveřejněna petice vyzývající obuvnické značky k transparentnosti a převzetí odpovědnosti za podmínky ve svých dodavatelských řetězcích. Petice je součástí kampaně Change Your Shoes, která je v Česku známá pod názvem Obuj se do toho a vede ji organizace NaZemi. Můžete ji podepsat na www.nazemi.cz/petice-obujse.

„Pokud budeme vědět, od kterých továren značky nakupují, můžeme je lépe v konkrétních případech přimět k přijetí odpovědnosti. Firmy se již nebudou moci vymlouvat. Spotřebitelé zároveň budou mít možnost se při svých nákupech vědoměji rozhodovat,“ uvedl k petici koordinátor kampaně Obuj se do toho Petr Mareš z NaZemi. Více informací o důležitosti transparentnosti v dodavatelských řetězcích si můžete přečíst v infolistu zde.

Petice je adresovaná známým obuvnickým značkám, včetně značek Deichmann, Camper, Prada, Birkenstock, CCC či Leder&Schuh. Signatáři petice svým podpisem vyzývají uvedené značky, aby zveřejnily jména a adresy všech svých dodavatelů. Petice dále požaduje, aby firmy lépe informovaly o krocích, které podnikají, aby z výroby vyloučily nebezpečné chemické látky. A rovněž aby dokázaly, že respektují lidská práva pracovníků a pracovnic, kteří pro ně boty vyrábějí, a zajistily jim spravedlivé mzdy a bezpečné pracovní podmínky.

V roce 2015 bylo na celém světě vyrobeno více než 23 miliard párů bot. Celkem 87 % světové produkce pochází z Asie, zejména z Číny. Pro obuvnický průmysl jsou typické extrémně nízké mzdy a dlouhé nucené přesčasy, jakož i dětská práce. Dělníci a dělnice pracují v nebezpečných pracovních podmínkách. Hrozí jim vyšší riziko rakoviny, mají dýchací potíže a trpí onemocněními kůže, častá jsou i zranění (1, 2, 3,). Typická je pro tento sektor také tzv. domácí práce. Domácí pracovnice a pracovníci nemají žádné pracovní smlouvy, žádné sociální zabezpečení a dostávají jen zlomek stanovené minimální mzdy (4).

V minulosti se pomocí obdobných mezinárodních iniciativ například podařilo přimět firmy k vyplacení odškodného dělníkům, kteří byli zraněni v důsledku zřícení továrního komplexu Rana Plaza v Bangladéši, nebo přimět firmu adidas, aby vyplatila odstupné zaměstnancům továrny PT Kizone v Indonésii.

Petici je možné podepsat zde níže.

Sdílejte článek