Ukázali jsme Zlaté mládeži život dělníků v Indii

Využili jsme jedinečné příležitosti a vyrazili se štábem České televize a účastníky reality show Zlatá mládež do indických továren a sweatshopů na výrobu obuvi. Díky tomu se na podmínky výroby našich bot může podívat až půl milionu českých diváků a přemýšlet o souvislostech našeho propojení s dělníky v daleké Indii. Chtěli jsme tak přispět k většímu informování o pracovních podmínkách, roli velkých společností a potřebě změny.

S režisérem Richardem Komárkem jsme se o natáčení bavili už před více než rokem. Jaká místa souvisí s naší spotřebou a bylo by možné tam natáčet? Kakaové plantáže v Pobřeží slonoviny nebo v Ghaně? Šicí dílny v Bangladéši? Coltanové doly v Demokratické republice Kongo? Nakonec se nám v NaZemi podařilo v únoru 2017 dostat do těžko dostupných indických továren a sweatshopů na výrobu obuvi. Richardovi se to líbilo a rozhodl se vzít Zlatou mládež právě tam!

A proč jsme se vůbec propojili s Českou televizí a podíleli se na natáčení Zlaté mládeže? V NaZemi chceme zvyšovat povědomí o fungování globalizovaného trhu a podmínkách výroby ve světě. Mít možnost přidat  téma výroby do tohoto pořadu pro nás bylo velkou šancí na naplňování tohoto cíle. Zlatá mládež je dokumentární reality show, která pracuje s důležitými sociálními tématy. Štáb vysílá pětici mladých lidí z Prahy do ostrých podmínek života lidí, se kterými se běžně nesetkají. V první sérii to byly jatka, Chanov nebo domov důchodců. Tato první řada patřila mezi nejsledovanější autorské pořady České televize, vysílání vidělo 500 000 diváků a dalších 300 000 přes online iVysílání. Díky zapojení do natáčení druhé série může víc lidí vědět, za jakých podmínek vyrábí indičtí dělníci boty pro evropské značky jako Baťa, Deichmann, Rieker nebo CCC.

Využili jsme proto naše indické kontakty a zkušenosti a domluvili natáčení. V červnu proběhly obhlídky a v červenci se vyrazilo naostro. Naším úkolem bylo vedle produkční práce i uvítat pětici protagonistů přímo před výrobní halou v indické Agře a povědět jim něco o tamní výrobě bot. V Indii se vyrobí přes dvě miliardy bot a Agra patří mezi tradiční oblasti výroby. Ve stejné továrně jsme byli už v únoru, majitel nám tehdy neumožnil ani fotit, jen se nás nedůvěřivě doptával. Najednou jsme do jeho areálu najeli s šesti taxikáři a rozbušilo se nám srdce. Během natáčení nás majitel továrny vzal kolem ramen a řekl: „Vy jste z Čech, pojďte sem, něco vám ukážu,“ a vedl nás do vedlejší výrobní haly. Tam desítky dělníků pracovaly na zakázce pro českého Baťu.

V úvodním přivítání jsme protagonistům řekli, že na první pohled neuvidí rozdíl mezi výrobou v Agře a ve Zlíně, kterou navštívili předtím. Doplnili jsme však: „Dělníci si zde ale vydělají jen 2 500 až 5 000 Kč měsíčně a nepokryjí z toho ani základní životní potřeby. Pracují šest dní v týdnu, často nemají pracovní smlouvy, při úrazu je vyhodí. Mohli by s tím bojovat kolektivním vyjednáváním, ale odbory jsou tady zapovězené.“ Aktéři Zlaté mládeže – Mike, Sharlota, Renato, Klára i Petr začali makat. Vedle nich se postupně vršily krabice s nápisem Lasocki. 

Druhý den se aktéři rozdělili do dvou skupin a vyrazili do sweatshopu. Zatímco velkých továren je v Agře kolem stovky, sweatshopů je dle zakázek šest až dvanáct tisíc. Ve sweatshopech pracují děti, dílny jsou tmavší a špinavější, dělníci dostávají ještě méně peněz. Práci navíc nemají pravidelně, dle zakázek většinou jen šest měsíců v roce. Sweatshopy produkují především pro místní indický trh, ale zároveň přijímají zakázky od velkých továren. Ty totiž přijmou od velkých evropských značek i takovou zakázku, na kterou nemají kapacitu a situaci řeší zadáváním subdodávek právě sweatshopům. Tímto způsobem se dětská práce dostává i do našich vlastních bot. 

Vyrážíme s klukama do sweatshopu Shammy Bhaie. Prodíráme se úzkými uličkami města až zalézáme do jedné z budov. Ve třech patrech zde pracují tři desítky lidí, většinou na zemi. S Renátem vylezeme na chvíli na střechu a zadíváme se na západ. Září na nás jen dva kilometry vzdálený Taj Mahal.

Podařilo se nám domluvit přespání u dělníků. Chtělo to hodně trpělivosti a citlivého přístupu, ale díky tomu mohli účastníci povečeřet přímo v rodinách a následně tam i přespat. Ráno všech pět aktérů přišlo do místní školy na předměstí a vymalovalo žákům interiéry. Aktéři i celý štáb byli tou dobou už pekelně unavení, ale podařilo se to a stovka dětí dělníků z obuvnických továren může mít díky tomu příjemnější prostředí pro učení.

Pro další dny natáčení jsme vybírali místa, kde musí dělníci hledat práci, když v jejich továrně zrovna není zakázka. Míříme do cihelny a na rýžové pole. Cihelna je asi 30 km jihovýchodně od Agry a ročně její majitel prodá dva milióny cihel. Dělníci musí nakopat jílovitou hlínu, vlhčit ji, prohníst, vtěsnat do dřevěné formy a vyklopit. Pak se v cihelně vypaluje a skládá k prodeji. Podle majitele cihelny Jogindara, se musí na dělníky, aby mu to vynášelo, tvrdě tlačit: „Každý z dělníků jich musí za den udělat kolem tří set. Za každou dostane jednu rupii.“ Naši protagonisté jich společně dokázali udělat za dvě hodiny jen asi padesát. Každý by si tak vydělal v přepočtu jen čtyři koruny. 

Po práci v cihelně a na rýžovém poli už nás čekalo jen závěrečné shrnutí pocitů z prožitých dnů. To jsme natáčeli na druhém břehu řeky s výhledem na Taj Mahal. 

Zlatá mládež není obyčejná reality show, která má pobavit. Má i dokumentární rozměr. To vysvětluje i její kreativní producent Dušan Mulíček: „Jde tu i o to, aby prožitá zkušenost aktérům umožnila revidovat některé jejich postoje, aby je směrovala k vědomí lidské a občanské odpovědnosti. O tom jsou i zahraniční díly. V globalizovaném světě naše české životy souvisí i s životem někoho, kdo se narodil třeba ve městě ve střední Indii. Na vlastní kůži aktéři zjišťují, že levná bota prodávaná v českém obchodě něco stojí. Že stojí příliš málo, pokud jde o mzdu pro indického dělníka a že stojí třeba i to, že tam pracují i děti. Žijeme ve světě, kdy se nás už týká i dění 6 000 km daleko.“

Druhou sérii Zlaté mládeže můžete sledovat v květnu a červnu 2018 na České televizi. Vždy ve středu ve 20:55 na ČT1 nebo v online vysílání. Díl z Indie poběží již tuto středu 23. května. 

Náš vlastní dokument Ve stínu Taj Mahalu, který se věnuje výrobě bot v Indii, najdete na YouTube i na webu České televize.