Poslední varování: Protest před brazilskou ambasádou za práva původního obyvatelstva Amazonie

Brazilský nejvyšší soud rozhoduje 23. a 25. srpna ve dvou kauzách, které by mohly významně omezit práva domorodých národů Amazonie na jejich území a otevřít amazonský prales k vytěžení. Původní národy jsou poslední linií obrany amazonského pralesa a žádají mezinárodní podporu. V pondělí 23. 8. 2021 proto před Brazilským velvyslanectvím v Praze proběhl protest na podporu práv domorodého obyvatelstva Amazonie. Siřte kampaň po sociálních sítích s #all4theamazon.

Brazilský nejvyšší soud rozhoduje 23. a 25. srpna ve dvou kauzách, které by mohly významně omezit práva domorodých národů Amazonie na jejich území a otevřít amazonský prales k vytěžení. Původní národy jsou poslední linií obrany amazonského pralesa a žádají mezinárodní podporu.1 V pondělí 23. 8. 2021 hodin proto před Brazilským velvyslanectvím v Praze proběhl protest na podporu práv domorodého obyvatelstva Amazonie. Siřte kampaň po sociálních sítích s #all4theamazon.

V pondělí 23. 8. 2021 hodin proto před Brazilským velvyslanectvím v Praze proběhl protest na podporu práv domorodého obyvatelstva Amazonie. 

Žádáme vládu Brazílie, aby dostála právům původních obyvatel na jejich tradiční teritoria a chránila amazonský prales. 

Žádáme mezinárodní společenství, aby v tom Brazílii podpořilo. Žádáme tak s pokorou při vědomí, že naše vlastní materiální pohodlí stojí kolonizaci území na úkor práv původních obyvatel a přírody. 

Součástí součástí byla i společná výroba transparentů, kostýmů a masek  v Kampusu Hybernská s dětmi, které se protestu účastnily. Jde totiž o jejich budoucnost. Vystoupilstudent Jakub Nekvasil, básnířka a pedagožka Magdaléna Šipka, lektorka globálního vzdělávání Eva Malířová, členka společenství LES Tereza Porybná nebo kritická sociální geografka Michaela Pixová a zazpívala Terezie Vaňková ze spolku Heart for Amazonia.

Reagujeme na kampaň Last Warning, kterou spustila Federace národů Huni Kui ve spolupráci s dalšími organizacemi.

“Máme-li mít možnost odvrátit globální klimatickou katastrofu, nemůžeme ztratit amazonský prales. Práva původních národů všude po světě se musí stát prioritou klimatické agendy. Tohle nás ovlivńuje všechny. Potřebujeme si jako lidstvo uvědomit, že ničíme budoucnost lidské existence na planetě. Jediný způsob, jak ji zajistit, je být v tom spolu – v solidaritě, se zralostí, schopností rozlišovat a odpovědností. Potřebujeme každého z vás. Náčelník Ninawa Huni Kui, předseda Federace národů Huni Kui.

 

V čem spočívá rozhodování Nejvyššího federálního soudu Brazílie?

V pondělí 23. 8. rozhodoval Nejvyšší federální soud Brazílie o platnosti zákona PL490, který má zrušit povinnost konzultovat domorodé obyvatelstvo, když chce někdo podnikat na jejich území a současně umožňuje kontaktovat nekontaktované kmeny, což je porušením mezinárodních úmluv.1 Výsledek ještě neznáme.

Ve středu 25. 8. bude Nejvyšší soud rozhodovat o výkladu ústavního práva původních národů na půdu. Existuje snaha prosadit tzv. časový rámec, což je trik, jak obejít právo na půdu dané domorodým lidem brazilskou ústavu. Jeho přijetí by znamenalo, že pokud domorodí lidé neprokáží, že dané území obývali 5. října 1988 (kdy byla podepsána brazilská ústava), ztratí na ně právo, přestože patří do jejich tradičních území, z nichž byli nedobrovolně vyhnání a nepřestali o ně žádat.

Rozhodování se týká konkrétně území kmene Xokleng. Pokud by toto omezení práv prošlo, bude to precedens pro další desítky otevřených případů a ohrozí stovky teritorií domorodých národů, včetně desítek nekontaktovaných kmenů.2

Toto důležité rozhodování je jen jednou z částí Bolsonarovy dlouhodobé, otevřeně protiindiánské politiky.

9. srpna 2021 podala Asociace domorodých národů Brazílie (APIB) žalobu u Mezinárodního trestního soudu v Haagu na vládu Jaira Bolsonara za zločin genocidy a zločin proti lidskosti kvůli jeho politice, záměrně vedené proti původním národům. Je to vůbec poprvé, co se domorodé národy přímo prostřednictvím svých právníků na tento soud obracejí.3

Od nástupu Jaira Bolsonara do úřadu prezidenta došlo k nárůstu: invazí do domorodých území, odlesňování a úmyslně zakládaných požárů, i ke zvýšení nezákonné těžby minerálů na domorodém území.

3. srpna prošel horní komorou brazilského parlamentu zákon PL2633, který legalizuje zábory půdy na území původních obyvatel. Tento zákon také umožní privatizovat 20 milionů hektarů federální obecní půdy, což povede k odlesnění 16 000 km² amazonského pralesa v příštích 7 letech. Pokud bude návrh schválen Senátem, návrh zákona zintenzivní odlesňování a způsobí invazi průmyslu do domorodých území.

Je to jen jeden ze série 20 zákonů, jejichž cílem je zrušit domorodá práva a pozemkové tituly a otevřít Amazonii dalšímu odlesňování. Bolsonaro se se svými záměry netají a otevřeně vyzývá k útokům na domorodé lidi.

„Vzhledem k neschopnosti systému spravedlnosti v Brazílii vyšetřovat, stíhat a soudit toto jednání, žalujeme toto jednání u mezinárodního společenství prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu,“ sdělila Eloy Terena, právnička APIBu.

Proč se tím zabývat?

Domorodé národy Ameriky čelí likvidaci již 500 let. Zároveň jsou nositeli a nositelkami jiného způsobu bytí a vztahu k Zemi, z nichž se v době klimatické krize potřebujeme učit.

Domorodé národy jsou úspěšnými ochránci biodiverzity po celém světě. V oblastech, kde původní obyvatelé žijí, dochází k daleko menšímu ničení a narušování pralesů.

Amazonský prales je významným regulátorem klimatu. Jeho přežití je zásadní pro budoucnost lidí na Zemi. Jeho deforestace přitom postoupila natolik, že už uvolňuje více emisí CO2 než zvládá pohltit a jeho stav se blíží bodu zlomu, po kterém už prales nebude možné zachránit.4

Více informací o kampani v češtině na webuNaZemi.

 

Na webu k původní kampani  Last Warning (FB All 4 The Amazon) iniciované federací národa Huni Kuī People z Acry s dalšími subjekty dále najdete vyjádření zástupců původních obyvatel a nebo videa, která ukazují urgentnost situace. Podívejte se na ně zde:https://lastwarning.org/emergency-in-brazil 

Kontakty: Eva Malířová (NaZemi) 739283848, Eva Koťátková (IÚ) 603 849 519, Barbora Kleinhamplová (IÚ) 776 138 551

Institut úzkosti funguje jako platforma pro setkávání umění, aktivismu a vědy. Vytváříme prostor pro výzkum úzkosti, která se šíří napříč společností a projevuje se nespavostí, stresem, odcizením, ztrátou empatie, nerovnostmi a násilím. Úzkost je neúspěšně potlačována produkty farmakologického průmyslu a prohlubována sílící sociální a ekonomickou nejistotou. Institut chce být platformou, kde se úzkost komunikuje a otevírá možnému řešení a obrací se v sílu, která je schopná se radikalizovat a vynutit si strukturální změny v dosavadním řádu věcí. http://institutuzkosti.cz/

NaZemi

Posláním organizace NaZemi je usilovat o zajištění spokojeného, důstojného a udržitelného života všech skrze podporu spravedlivého rozdělení zdrojů a moci. Rozvíjíme vzájemné porozumění, představivost a podporujeme rozličné způsoby nahlížení na svět. Prosazujeme globální vzdělávání a zasazujeme se o důstojnou práci ve světě. Informujeme o pracovních podmínkách, jednáme s politiky a zabýváme se odpovědností firem v oblasti jejich dodavatelského řetězce. nazemi.cz

 

LES

Les – společenství pro pěstování, teorii a umění je místo spojující tvorbu, výzkum, zemědělskou práci, aktivismus a odpočinek. S představou sdílení a společného rozvíjení byl pro tyto účely v roce 2019 zakoupen lesní a luční pozemek o rozloze 2,8 ha v obci Hnátnice v Orlických horách. Záměrem společenství je vytvořit udržitelný bio-diverzní les přátelský pro nejpestřejší formy života od mikroorganismů, bakterií, rostlin, hub, živočichů až po člověka. Postupně zde vzniká hospodářství a zahrada založené na permakulturních principech, ubytovací zázemí pro dlouhodobé i krátkodobé rezidence a celoroční program vzdělávacích a kulturních akcí.