Proč je tady fair trade

Základním fairtradovým produktem je káva. Většinu ji pěstují drobní pěstitelé na strmých svazích svých vlastních políček. Za svou produkci nedostávají zaplaceno ani tolik, kolik sami museli investovat do pěstování, natož aby z prodeje mohli důstojně žít.

Dostatečné výkupní ceny jsou jednou ze základních podmínek důstojného života pěstitelů.

Výkupci zneužívají situaci pěstitelů

„Kojoti jsou stále součástí dodavatelského řetězce chiapaské kávy. Stále tu fungují tito překupníci, kteří zneužívají špatné vyjednávací pozice pěstitelů. Za kávu jim dávají jen velmi nízké výkupní ceny.”
Eimar Velazquez Mazariegos — kávové pěstitelské družstvo ISMAM v mexickém Chiapasu

Odhlédněme teď od makroekonomických dopadů nespravedlivého nastavení pravidel mezinárodního obchodu, které vede k omezování rozvoje zpracovatelského průmyslu v pěstitelských zemích a posiluje jejich závislost na vývozu primárních surovin. Odhlédněme také od mezinárodního obchodu s kávou, který ovlivňují především velké kávové společnosti a komoditní burza, na které se obchod s kávou odehrává. Podívejme se, jak nízké výkupní ceny ovlivňují životy samotných pěstitelů.

Přibližně 80 % produkce kávy pochází od 25 milionů drobných pěstitelů v zemích globálního Jihu, kteří pěstují kávu na vlastních rodinných pozemcích. Pozemky leží v regionech, které jsou obtížně dostupné (často jen pěšky, na koni nebo terénním vozidlem). Jedná se o místa bez přívodu elektřiny a vody, kam většinou místní vlády investují pouze minimální prostředky i do vzdělávání, zdravotní péče či dopravy. „Většina členů je z různých indiánských kmenů, žijí ve vzdálených vesnicích. S komunikací je to tu těžké. Co se týče cest, jsou to serpentiny, těžko se po nich jezdí, jsou kamenité a velmi úzké. Taky ne všude, kde jsou naši členové, dosahuje mobilní signál nebo telefonní linka,“ říká Eimar Velazquez Mazariegos z družstva ISMAM v mexickém státě Chiapas.

Pozemky pěstitelů kávy mají velikost jednoho až pěti fotbalových hřišť. Pro většinu z nich je prodej kávy jediným zdrojem příjmu. Sami svoji kávu na mezinárodním trhu prodat nemohou. To dělají překupníci, kteří pěstitelům často nezaplatí ani takovou cenu, která pokryje reálné náklady na produkci. Podíl příjmu pěstitele na maloobchodní ceně kávy v supermarketu se nakonec pohybuje pouze mezi 7 a 10 %. Zbytek si rozdělí ostatní články dodavatelského řetězce.

Drobný pěstitel kávy žijící třeba na venkově na jihu Mexika nemá dostatek informací o aktuální prodejní ceně, chybí mu technika na svoz kávy k prodejcům. Stává se proto kořistí překupníka, který za ním v době sklizně přijede. Kávu od něj vykoupí za takovou cenu, která může být pro pěstitele nepřijatelná, protože samotná produkce ho stála mnohem víc a on přece musí uživit nejen sebe, ale i svoji rodinu. Pokud by se však rozhodl kávu neprodat, přišel by často o jediný zdroj příjmu na celou příští sezónu a to si nemůže dovolit. Nikdo jiný za ním nepřijede. Překupníci vydělávají na vzájemném rozdělení lokalit a na neznalosti pěstitelů. V Latinské Americe se těmto lidem říká kojoti („coyotes“).

S nízkými výkupními cenami souvisí využívání dětské práce, stranou jde vzdělávání, zdravotní péče i ochrana životního prostředí. Farmáři jsou v důsledku nuceni se zadlužovat a doufat v lepší časy. Řadu z nich už prodělávání na pěstování kávy dohání do krajních řešení, ze svých pozemků odchází (a končí v beznaději městských slamů) nebo se pokouší zakládat pastviny nebo přejít na jiné plodiny. Takový krok ale vede k výpadku příjmů tři a více let, výkupní ceny nové plodiny navíc mohou také spadnout.

„Je pravda, že jsme tady předtím prodávali překupníkům. Dříve jsme neměli možnost jinak prodat kávu, te  je tu naštěstí družstvo. To nám moc po- mohlo, kdyby ho nebylo, překupníci by nám platili, kolik by chtěli,“ popisuje Glória Acolt Mota z mexické vesničky Michapa z fairtradového družstva Huatusco.

Výhodou pro pěstitele může být členství v pěstitelském družstvu. Družstevnictví v zemích globálního Jihu je mnohem běžnější než u nás a pěstitelům přináší o něco lepší vyjednávací pozici. Ani družstvo však neovlivní nízké výkupní ceny komodity na světovém trhu. Zásadní změna však může nastat, pokud se družstvo zapojí do systému fair trade. Členové fairtradového družstva mají zaručeny dostatečné výkupní ceny, odborná školení a podporu sociálních programů pro rozvoj komunity.